O mně

Jsem Ňufíček. Zakrslý králíček beránek z Pardubic. Narodil jsem se v polovině září 2011. A vy jste právě teď na mém webu, takže bych vám měl říct něco o sobě…

Možná by vás zajímalo, že si mě moji páníčci přivezli z královéhradeckého Hornbachu. Byl jsem ještě hrozně malý zakrslý králíček, beránek, zkrátka Ňufíček na první pohled. A na první pohled se do mě moji majitelé taky zamilovali. A já do nich…

Zakrslý králík jsem pořád, i když jsem už trošku vyrostl. Jsem tzv. králík-beránek, což na mně poznáte hlavně podle svěšených uší. Ty můžou mít rozpětí od 22 do 28 centimetrů, takže jsou to pořádná ušiska. Mám silné, středně dlouhé nohy a trošku zavalité tělo, ve kterém se ztrácí můj krk. To ale neznamená, že jsem nějaký líný povaleč – naopak! Mám velkou radost, když mě páníčci pustí na pár hodin z klece a já můžu řádit po celém našem domě. Anebo když mě v létě vypustí na zahradu, to jsem v sedmém nebi! Zakrslý králíček Ňufíček

Páníčci to se mnou někdy nemají úplně jednoduché, hlavně, co se jídla týče. Na králíčka jsem poměrně dost vybíravý. Mám moc rád sušené zeleninové a granulové směsi, ne však žádné obyčejné, ale mám svoje oblíbené značky. Nepohrdnu ani kvalitním lučním senem a pamlsky v podobě malých mrkviček, zeleninových tyčinek a křupek. Vždycky mám velkou radost, když ráno jeden z páníčků vstane a připraví mi ke snídani pořádnou baštu. To jsem hned spokojený Ňufíček a klidně bych se pro své páníčky postavil na uši!

Co ale nemám rád, to jsou návštěvy veterináře. Moc se bojím, aby mě to zase nebolelo! Býval jsem tam totiž dřív častý návštěvník, když jsem měl špatně vyrostlé zoubky a nemohl jsem papat. A dokonce jsem měl i kokcidiózu, o té už jste určitě slyšeli. Je to taková klasická králičí nemoc, nic příjemného – bolelo mě bříško, byl jsem unavený, neměl jsem na nic chuť… Naštěstí se o mě pan doktor s páníčky postarali a teď jsem zase zdravý zakrslý králíček!