Králíček je od přírody velice čistotné zvíře, protože v přírodě potřebuje čistý kožíšek, který ho ochrání před vnějšími vlivy. Z tohoto důvodu se snaží močit jinde, než kde leží. Výjimkou jsou bobky, které králíček využívá k označení teritoria a většinou je nevnímá jako nečistoty.
To je první věc, kterou si musíme uvědomit, pokud chceme králíčka učit na toaletu. K vytyčení místa pro močení obvykle stačí králíčkovi nabídnout nádobu se savým materiálem a okolí nechat holé. Králíček tak bude přirozeně vyhledávat savý materiál, aby si bydlení neznečišťoval loužičkami.
Až toto zvládne na jedničku, můžeme mu zkusit nabídnout kobereček, plno ušáků o ně ale stejně nestojí.
Bobky jsou kapitolou samou pro sebe a vyměšování do toalety je pro králíčky vlastně nepřirozené a vyžaduje snahu především ze strany majitele. Proto se na králíčka neutrhujeme a neokřikujeme ho, pokud vytrousí bobky jinde.
Pro změnu tohoto chování si musíme uvědomit, že králíčci rádi tráví čas přežvykováním, u kterého se uvolní a „udělají si čas“ i na vyměšování. Tohoto lze využít a nad toaletu umístit seník tak, aby králíček musel vlézt do toalety, aby na seno dosáhnul.
Králíčci se učí formou pozitivní fixace, takže za nehody je nekáráme, pokud je králíček nedělá vyloženě naschvál a naopak je chválíme a ideálně i odměníme dobrotou, jakmile si do toalety vlezou sami.
Podestýlka
Jako naprosto nevhodnou podestýlku do toalety lze označit slámu, piliny a hobliny. Špatně sají a dobře se v nich daří parazitům.
Další možností je Asan, jde ale o recyklovaný materiál, průmyslově zpracovaný, což není ideální. Hlavně, pokud by ho králíček chtěl ochutnávat. Proto bych Asan volila pouze v případě, že máte vy nebo králíček alergii (potřebujete co nejméně prašné prostředí) a Asan dáte do toalety s roštem, aby se k němu králíček nedostal.
Hygienickou, cenově přijatelnou a pro králíčka bezpečnou variantu představují dřevěné pelety. Levně se dají pořídit v topivech (OBI, Hörnbach,…). Dobře sají, zadržují pachy a králíček je bez obav může ochutnávat.