Králík je zvíře se soumrakovou až noční aktivitou. Mnoho majitelů je ze začátku zaskočeno tím, že jejich králíček dělá v noci čurbes a nenechá je vyspat. Není to ale zlobivostí králíčka, nýbrž jeho přirozeností.
Denní harmonogram zvířete je možné ovlivnit, ale opět to znamená dost práce především pro majitele.
Je dobré si sepsat denní plán a striktně ho, alespoň ze začátku, dodržovat. Především je pak potřeba dodržovat „noční klid“. Velmi nápomocné je si s králíčkem odpoledne hrát, aby se utahal a naučil se, že potom si už pozornost nevynutí.
Po hraní následuje krmení, zhasnutí světel a absolutní klid, až do rána, kdy je další krmení. Králíček může ze začátku mlátit hračkami, cloumat mřížemi, ale je důležité toto škemrání ignorovat a za králíčkem nevstávat, nebo zjistí, že si rachotem vynutí pozornost, což je přesně to, co chce a s rámusem nepřestane.
Dokonce jde králíčka naučit, že v určitou hodinu se prostě jde na krmení a spát a nemusíte ho nahánět po bytě, aby se nechal zavřít. 
Například u nás stačilo zavolat po osmé večer „Domů!“ a to je jasný signál pro nástup k misce na večeři a následný večerní klid. Není to hned, ale podobné zavedené denní rituály velmi usnadňují soužití.
Pokud chcete králíčka naučit, aby sám zalezl do klece na povel, lehce ho pobízejte směrem ke kleci, spolu se zvoleným povelem. Žádné zběsilé nahánění, chytání a zahánění. Vhodné je žádané chování podporovat dobrotami a pochvalami.
V začátku zavádění režimu, jako u každého učení, králíček může protestovat, dupat, vztekat se a budete ho muset pobízet, aby šel směrem, kam chcete, ale časem se harmonogram rodiny naučí a vezme ho za svůj.