Králík, ač není hlodavec (je to zajícovec), má zuby s „otevřeným kořenem“, to znamená, že mu rostou celý život a tak si je musí neustále obrušovat. Problémy se zuby vedou k problémům s příjmem potravy a na to se vážou další problémy.
Přední zuby (řezáky)
se při správném skusu obrušují vzájemně do podoby dlát a slouží k ukousnutí sousta. V případě vrozené vady, či úrazu a narušení skusu dochází k jejich přerůstání a ve většině případů korekční broušení nepomáhá a je potřeba řezáky pod narkózou extrahovat (=vytáhnout). Řezáky nikdy nestříháme! Jde o barbarskou techniku z velkochovů, kdy se králík s vadou takto udržoval při životě, než dorostl porážkové váhy. Stříhání je pro králíčky extrémně bolestivé a může vézt k dalším problémům.
Stoličky
se obrušují přežvykováním hrubé vlákniny, tedy senem, nikoli tvrdým pečivem, piškoty, ani minerálními kostkami. Pokud králíček z jakéhokoliv důvodu přestane jíst seno, brzy se mu vytvoří „háčky“, tedy výrůstky na stoličkách, které brzy řežou do jazyka a tváří a králíček postupně přestane jíst úplně. Při problémech se stoličkami je opět nutné je pod narkózou zbrousit a ušáka pak co nejvíc vést ke konzumaci sena. Stoličky bohužel nemusí růst pouze do korunky, ale i do kořene. Pokud k tomuto dojde, prorůstají čelistí a časem má králíček bolesti. V takovém případě je na zvážení, zda vadné zuby vytáhnout a nebo králíčkovi ušetřit trápení. Pokud by totiž přišel o velkou část stoliček, opravdu by se už jen trápil. Králíčci potřebují přežvykovat potravu nejen pro zdravé trávení, ale i pro psychickou pohodu.