Velmi častá otázka „Je lepší sameček, nebo samička?“ s nejednoduchou odpovědí. Předně je každý králíček originál se svou povahou a náladami. Jisté znaky ale mají zástupci každého pohlaví společné.
Samečci
chtějí kontrolovat velké území (v přírodě velké území = víc samic) a umí si ho patřičně označkovat. Bývají velmi náruživí a můžou si majitele vybrat za sexuálního partnera a snažit se mu obskakovat ruce a nohy. Obskakování může být doplněno i velmi bolestivými kousanci. Další věc je soužití s dalšími zvířaty, kterým se může snažit dokazovat svou dominanci.
Toto chování lze ale velmi snadno korigovat kastrací, která je u samců poměrně banálním zákrokem a případně plyšáky/míčem na obskakování. Jinak jsou více „mamánci“ a snadněji se na majitele fixují.
Samičky
pokud nejsou flegmošky, si zase můžou do krve bránit klec (v přírodě = nora) a opět ji dokáží řádně označit. Obecně jsou náladovější, můžou být občas protivné a podrážděné.
Jsou více samostatné a nemusí mít vůbec potřebu se s majitelem družit. Nebo naopak můžou být zaujaté až moc a můžou obskakovat stejně, jako samečci. U samiček opět pomáhá na zklidnění kastrace, která už ale je poměrně náročný zákrok, ale nelze čekat změnu dračice na plyšáka. Samičky prostě jsou své, jako každá ženská a majitel musí s touto možností dopředu počítat.