Králíček, jakožto zvíře se soumrakovou a noční aktivitou, trávicí horké letní dny v chladné noře nemá rád vysoké teploty, ale co ty nízké?
Plno lidí bere králíčky ven na procházky na vodítku. Je ale potřeba mít na paměti, že králíček má jen jeden kožich a ten je uzpůsobený teplotě, ve které králíček tráví nejvíc času. 
Skokový rozdíl teplot prostředí by u králíčků neměl být větší než 10°C, jinak riskujeme teplotní šok.
Teplotu vhodnou pro vycházku tedy prosím uvažujte podle teploty příbytku vašeho králíčka a ne podle fotek králíčků ve sněhu, obzvlášť pokud váš králíček bydlí v bytě, kde je i v zimě +20°C.
Pokud je králíček celý rok ve venkovní králíkárně, kde se teplota v zimě pohybuje nad bodem mrazu, krátká procházka ve sněhu mu neublíží. Obecně ale nejsem jejich zastáncem. Musíme mít totiž na paměti, že když králíčka od sněhu zase přeneseme do teplejšího prostředí, začne sníh na kožichu tát a ušáka může promáčet. Nemluvě o dýchání ledového vzduchu, který může vézt k zápalu plic.
Teď se naopak můžeme podívat na maximální teploty
Jak už je zmíněno nahoře, divocí králíci tráví horké dny v norách. Mají velmi omezenou schopnost termoregulace a to přes uši. Přesněji řečeno přes cévy, které ušima prochází.
- Pokud se králíček přehřívá, cévy se roztáhnou a krev, procházející ušima se ochladí a jde zpátky do těla.
- Pokud má králíček uši studené, je to většinou dobře, protože má tělesnou teplotu akorát, pokud tedy není podchlazený.
- Naopak horké uši značí, že se králíček chladí a je na místě mu pomoci s chlazením. Z logiky věci vyplývá, že zakrslí, krátkouší králíčci mají termoregulační schopnost horší, než třeba berani.
Už teplota nad 25°C je pro většinu ušáků nepohodlná. Jsou ale samozřejmě i extrémisté, kteří se i v parnu vyvalují na sluníčku, jako kočky.