Svého veterináře by si měl každý pečlivě vybírat. Důležitá je nejen „dojezdová vzdálenost“, ale především schopnosti a znalosti daného veterináře. Proto není od věci si najít reference a nebát se veterináře ptát, pokud vám není něco jasné. I pokud o ušácích víte dost, není špatné se veterináře vyptat, poznáte tak, jestli opravdu králíkům rozumí.
Velmi jednoduchým tématem k probrání je třeba strava. Jakmile veterinář doporučí pečivo, směsky, minerální/solné bloky, suché kukuřičné klasy či štípání přerostlých zoubků, okamžitě by to u majitele mělo spustit varovný signál a vzít nohy i s ušákem na ramena.
Bohužel starší generace veterinářů kolem králíků na škole jen proletěla, vědí, čím léčit kokcidiózu, čím králíka očkovat, někteří zvládnou i kastraci samce, ale tím to většinou končí.
Veterináři opravdu nejsou bohové a během pár let na škole neproberou všechna možná domácí zvířata a je na každém z nich, na co se sám dál bude specializovat.
Klikněte na tlačítko a dostanete se na seznam veterinářů v ČR, kde si můžete odfiltrovat např. „pohotovost v Pardubicích“.